|
| |
|
|
Vliv československé populační politiky na úroveň plodnosti v letech 1950-1965
Křesťanová, Jana ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Vliv československé populační politiky na úroveň plodnosti v letech 1950-1965 Abstrakt Hlavním cílem této práce je popsat realizovaná opatření československé populační politiky v letech 1950-1965 a prozkoumat jejich vliv na plodnost a další složky populačního vývoje v jejím kontextu. Na základě poznaných zákonitostí vývoje plodnosti, potratovosti, sňatečnosti a rozvodovosti je v práci zhodnocena efektivnost populační politiky. Většina přijímaných opatření nebyla účinná, neboť jim nepředcházelo řešení problémů ovlivňujících celkové populační klima, mezi které patřila neuspokojivá úroveň bydlení, vysoká zaměstnanost žen, nízká úroveň znalosti a užívání moderních metod antikoncepce a nedostatečný rozvoj služeb. Největší vliv na plodnost žen mělo přijetí Zákona o umělém přerušení těhotenství, jehož následkem došlo k poklesu počtu narozených dětí. V letech 1963-1964 se na úroveň plodnosti projevil druhý výraznější zásah populační politiky, a to prostřednictvím slibu prodloužení mateřské dovolené. Plodnost se zvýšila, ale pouze krátkodobě. Celkový charakter populační politiky byl neúčinný. Klíčová slova: populační politika, populační klima, plodnost, interrupční zákon, Československo
|
|
|
Vliv československé populační politiky na úroveň plodnosti v letech 1950-1965
Křesťanová, Jana ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Vliv československé populační politiky na úroveň plodnosti v letech 1950-1965 Abstrakt Hlavním cílem této práce je popsat realizovaná opatření československé populační politiky v letech 1950-1965 a prozkoumat jejich vliv na plodnost a další složky populačního vývoje v jejím kontextu. Na základě poznaných zákonitostí vývoje plodnosti, potratovosti, sňatečnosti a rozvodovosti je v práci zhodnocena efektivnost populační politiky. Většina přijímaných opatření nebyla účinná, neboť jim nepředcházelo řešení problémů ovlivňujících celkové populační klima, mezi které patřila neuspokojivá úroveň bydlení, vysoká zaměstnanost žen, nízká úroveň znalosti a užívání moderních metod antikoncepce a nedostatečný rozvoj služeb. Největší vliv na plodnost žen mělo přijetí Zákona o umělém přerušení těhotenství, jehož následkem došlo k poklesu počtu narozených dětí. V letech 1963-1964 se na úroveň plodnosti projevil druhý výraznější zásah populační politiky, a to prostřednictvím slibu prodloužení mateřské dovolené. Plodnost se zvýšila, ale pouze krátkodobě. Celkový charakter populační politiky byl neúčinný. Klíčová slova: populační politika, populační klima, plodnost, interrupční zákon, Československo
|
host ::
RSS.